Díky tomu, že jezdím křížem krážem po světě už pár let, našel jsem si taky nemálo vychytávek, o které se s vámi chci podělit. Jak už víme, jsem tak trochu blázen do cestování a letos jsme se s Káťou fakt nacestovali až až. A to nejen po Čechách, vyjeli jsme i za hranice.
Takže dnešní povídání bude o cestování, dovolenkování a hlavně relaxování.
Dovolená dovolená a kousek o školení
Otočíte nový list v kalendáři a objeví se červený kroužek, který označuje začátek vaší dovolené. Mimoděk vám proběhne mráz po zádech a vybaví se naprostý opak toho, co si představujeme pod slovem relax. Děti vřískají, partner hystericky shání vybavení, které jste rok nepoužívali a vám samotným perlí na čele studený pot, jak se snažíte správně zadat všechny souřadnice cesty do vaší nové GPSky. Hlavně abychom už byli na cestě......
Anebo jako šťastný singleton vzpomínáte na rodinnou idylu, které vás provázela vaším dětstvím. Odjezdy k Balatonu, nebo Chorvatska plné vůně zavařeného leča a guláše, kufru auta plného benzínu a vytoužených zastávek na německých benzínkách? Scénky jako vystřižené z filmu ,,Účastníci zájezdu?“ Onehdy jsem viděl zajímavej dokument, zkuste zkouknout – o vzpomíná na retro dovolené. Až kouknete, nezapomeňte mi napsat, jak se vám líbil.
AAAA teď trošku odbočím, bo se mi vybavilo nedávné školení v Pardubicích, na které jsme povinně jeli všichni naší luxusní firemní Fábií. O téhle limuzíně vám určitě taky někdy poreferuju, protože nám jí firma koupila v naprostým základu. Tzn. bez airbagu u řidiče, a protože se jim nechtělo platit poplatky za rádio tak i bez něj. Takže když mi jednou na služebce vymlátili přední sklo, přijeli policajti a já jim říkal, že nic nezmizelo i když z palubky trčely ty smutný kabely od rádia, připadal jsem si fakt jak největší socka na světě.
Ještě zpátky k tomu školení. Proběhlo relativně v pohodě, jenom jsme tam kafe pili z těch známých plastových šálků. Několik kolegů se pokoušelo po zmizení podšálků pít kafe jenom z kelímků, ale to se fakt nedá!
První dva tipy, které něco slíbí a něco nechají doma.
Co jsme to říkali o idyle? Celý rok se na to těšíte. Na těch ,,VAŠICH“ čtrnáct dní oddechu. V práci makáte od nevidím do nevidím s vidinou pláže, rozkvetlých svahů hor, nákupního centra…zde dosaďte co jest libo.
A protože jsem kabrňák, to už o mě víte, dám vám tady čtyři tipy, jak si tu dovču fakt užít.
Odvolávám, co jsem odvolal, slibuju, co jsem slíbil.
Zbavte se hlavy v práci. Prostě dokončete všechno tak, abyste nemuseli na práci vůbec myslet. Jakože proč? Protože pokud vstoupíme do jakéhokoliv procesu – úkolu, vztahu atd. vkládáme do něj svojí energii, kterou po zdárném ukončení dané činnosti dostaneme zpět. ALE když tuhle činnost nedokončíme, část z nás je prostě zaseknutá v daném procesu. Takže jak se mám slastně válet na pláži a popíjet dlouhejostrovní ledovej čajík, když část mý energie je furt v práci a snaží se dodělat tu fakturu za minulý měsíc. Prostě si udělám tabulku, odškrtám, pouštím to z hlavy a fertyk. Můžete si stáhnout do mobilu nějaký apky, který vám to všechno usnadní.
Dovolená není soutěž...nechte plány doma.
Jsme blázni do focení, takže jsme jezdili na dovolené plně vybavení tipy, vytištěnýma mapkama letišť a nejlepších spotů na focení, trasama letadel a vším možným. Nakonec jsme místo nadšení z toho, co jsme viděli a zažili byli jenom zpruzelí z toho, co jsme nestihli. A tak to teďka prostě necháme plynout. Takovej spotterskej ZEN. Líbí se nám chodit kolem a potkávat nenáhodný náhody, který jsou stejně na všech cestách nejlepší. Nechte iťíky (neboli itineráře) doma a jen tak buďte v pohodě. Pro inspiraci se jukněte na net a vybírejte.
Kroutí se mi tu v koutě Amálka, že bych chtěla jít napsat na sloupy nějaký pesemesky, takže pro dnešek končím a příště napíšu ten zbytek. Ale než to udělám, rád se dozvím, jestli s prvníma dvěma tipama souhlasíte, co je pro vás na dovolence důležité, prostě mi piště, rád odpovím příště.
Těším se. Váš Venca.